Doprovázené poutě

Doprovázené poutě vycházejí z faktu, že v dobách minulých se lidé vydávali k svatým místům, aby po cestě nalezli milost a spojení s Bohem. Byl to způsob, jak se na nějakou dobu vytrhnout z profánního (všedního) světa povinností a vstoupit do posvátného světa toho, co nás přesahuje. Dodnes někteří lidé putují například do Santiaga de Compostella...Ne každý ale cítí potřebu (nebo odvahu) vydat se na několik týdnů na cestu. I takový člověk může ale mít užitek z kratšího (minimálně jednodenního) putování. Na rozdíl od sezení v zasedací místnosti (nebo jinde) dochází při putování automaticky k většímu souladu těla/ducha/duše: fyzický pohyb čistí hlavu a dodává energii, mysl je osvěžena přílivem dechu (ducha) a duše se raduje, že je v pro ni přirozením prostředí (v přírodě). Při putování je ve zvýšené míře možné využívat princip tzv. synchronicity - termín C.G.Junga odkazující na "vertikální" časovou osu - osu, která dává do souvislosti všechno to, co se děje v jeden okamžik. Vertikální časová osa synchronicity není kauzální ale symbolická. Umožňuje uvědomovat si souvislosti, které by jinak člověku mohly uniknout.

Putování probíhá typicky ve středních čechách kdekoliv dle přání klienta.